Blog

„Strážce, kolik zbývá z noci? Strážce, kolik zbývá z noci?“ Strážce praví: „Přichází jitro, ale ještě je noc…(Iz 21,11b-12a)

V mnoha ohledech prochází naše země temnotou - dá se nazvat nocí. Noc přichází ve dvou rovinách – přichází do ‚mikrosvěta‘ každého z nás, světa našeho já a blízkých vztahů, které žijeme a dále v druhé rovině do našeho národa jako celku.  Když přijde noc, vyvstává reálná otázka, k čemu se upínám? Co je mým světlým bodem v temnotách?

Světlem v temnotách v obou rovinách může být pro nás Boží slovo: ‚Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce‘ ( Ž 119,105 CSP).

Slova mají moc. Mají moc uvrhnout člověka do větší temnoty, nebo mu dát světlo. Bůh tvoří svým slovem a dal nám moc používat slova. ‚V moci jazyka je život i smrt‘ (Př 18,21). V moci ‚Božího jazyka‘, v moci Božího slova je dávat život a přinášet světlo. Můžeme se tedy sytit a naslouchat Božímu slovo, které je lampou pro naše nohy a světlem na naší stezce nebo naslouchat slovům strachu a paniky, která přichází ze světa a která nepřináší život.

Sv. Jan od Kříže napsal své velké dílo Temná noc, kde popisuje cestu duše ke sjednocení s Bohem. Když poznávám Boha a mám s ním zkušenost, dobrý Bůh vstupuje do mého života a mohu tak zakoušet Boží lásku jako něco reálného. Bůh se stává mým světlem. Později v životě, jak popisuje Jan od Kříže, přichází dvě krize – nejprve Noc smyslů, kdy necítím Boží lásku a později ještě temnější Noc ducha, kdy mi vše nadpřirozené, připadá nereálné a vzdálené. Cílem celé pouti ovšem není noc, ale světlo vzkříšení, sjednocení s tím, o kterém mluví Písmo, jako o Světlu světa (viz Jan 8,12).

 ‚Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění‘.

Na rovině národní je v kontrastu k prožívané reálné noci proroctví o Novém dni pro náš národ, které přinesl muž z Egypta Hany Soryal:

'Poté měl Hany další sen. V něm se odehrávalo shromáždění českých občanů. Během něj se o slovo hlásili jednotliví lidé a stěžovali si na věci, které byly v národě v nepořádku. „Němci ovládají naši ekonomiku.“ „Ve vládě je korupce.“ „Jsme národ s nejmenším počtem křesťanů.“…  A stížnosti pokračovaly. Zajímavé bylo, že ten, kdo setkání vedl, na všechny stížnosti odpovídal stejně: „Je nový den!“ prohlásil radostně po každé otázce a přinášel tak do místnosti novou naději.

Hany si uvědomil, že ten, kdo setkání řídí, je sám Pán Ježíš Kristus, a v tu chvíli ho zaplavila Boží moc a přítomnost, protože si uvědomil, že sám Ježíš mu zjevil své poselství pro Česko: „Je nový den!“'

(viz https://www.jenovyden.cz/pribeh/)

Můžeme se tedy postit a modlit k Otci nebeských světel (viz Jk 1,17) a prosit za uzdravení, abychom nežili jen tím,co vidíme, ale aby se v obou rovinách, v našem životě a v životě národa vyplnilo Boží slovo:

‚Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva. K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde. Rozhlédni se kolem a viz, tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě; zdaleka přijdou tví synové a dcery tvé budou v náručí chovány. Až to spatříš, rozzáříš se, tvé ustrašené srdce se radostně rozbuší, neboť hučící moře tě zahrne svými dary, přijde k tobě bohatství pronárodů.‘     (Iz 60,2-5).